|
| Dalších 12825 anket | Vytrženo z diskuze: Vadí vám, že člověk, kterého potkáte poprvé v životě, vás hned oslovuje zdrobnělinou vašeho křestního jména? - Anketa 13222
- Tak třeba od kamarádek mojí babičky mi to přijde přirozené, protože pro babičku jsem vždycky byla ta zdrobnělina a je mi jasné, že už těch 30 let jim takhle o mě vypráví, ale žádný další případ mě nenapadá, kdy by se mi to zdálo normální.
- ...ale jak tak o tom přemýšlím, tak jo, asi mi to aspoň trošku vadí vždycky.
- to se mi snad ještě nestalo a vadilo by mi to dost.
- viz 1., 2., a 3: Tak Hanka se používá jako zdrobnělina od Hany (Hanička by už od cizího bylo divné), ale zdrobnělina od Standy je jak? Standík? To je asi trošku zvláštní no (nic ve zlém).
- resp. teda už ten Standa je vlastně zdrobnělinou od Stanislava nebo ne?
- Standa je spíše zkrácenina, než zdrobnělina. Něco jako Franta u Františka. Zdrobněliny svýho jména celkově nemám rád a je jedno, kdo je říká.
- Jo, husy jsme spolu nepásli, ale naopak, když mě někdo, koho znám, oslovuje nebo o mně mluví základní podobou mýho jména, tak to mě vyloženě uráží
- Nevadí, ale moc lidí mě zdrobnělinou (zvlášť neznámých) neoslovuje, nejsem na to zvyklá, ale byla by to příjemná změna. :)
- 4. Zdrobnělina od Standy je Staníček :) a jméno Hanka není zdrobnělina ale spíš zkrácenina jak říká 6., Hanička je zdrobnělina. :)
- I když vlastně Hanka nemůže být zkrácenina, protože je to slovo delší než původní Hana. Takže je to spíš hovorová (domácí) forma toho jména, ale za zdrobnělinu bych to nepovažovala :)
- 4.,10.: Já jsem pdo zdrobnělinou hned myslela tu Haničku a ne Hanku, jak mi říká přirozeně mnohem víc lidí, než Hano. Hana jsem jen tady a pak ještě asi pro 3 další lidi, u kterých mě to vždycky rozesmívá (i když se mi to líbí, přijde mi to prostě celoživotně něčím legrační). Občas |
|
