|
| Dalších 12900 anket | Vytrženo z diskuze: Kdybyste mohli mít jen jedno dítě ( za celý život) , jaké pohlaví byste si spíše přáli, aby mělo? ( Pokud už nějaké děti máte, tak to berte jako byste neměli) - Anketa 12319
- Pokud bych si měl vybrat, jestli jedno dítě nebo žádné, raději bych snad volil žádné.
Sice nerad paušalizuji a samozřejmě u mnohých tomu tak není, ale nechat dítě vyrůstat jako jedináčka, je podle mě trest, který je dítěti ukládán na celý život, přičemž důsledky si v horším případě neuvědomí nikdy, v lepším případě až po velmi dlouhé době.
- Obohať mě o to, jak mám život za trest. A jaké důsledky si neuvědomuju a proč je to špatně. To by mě fakt zajímalo...
- Nikde jsem nenapsal, že jedináčci mají život za trest. To slovo bylo myšleno jako jistá nevýhoda, která se projeví teprve časem - nevýhoda oproti dětem, které vyrůstají vedle sourozenců.
Jelikož už v prvním příspěvku jsem psal, že to nerad zevšeobecňuji, také proto, že se jedná o téma, které je neskutečně individuální, a především jelikož Tě vůbec neznám, netroufám si v tomto směru Tvůj život o cokoliv obohacovat. Může jen zkusit uvést vlastní úhel pohledu, přičemž snad nemusím dodávat, že se jedná pouze o můj názor a nikoho nenutím se s ním ztotožňovat.
Jedináčci podle mě uvažují trochu odlišně. Jelikož veškerá pozornost rodičů se koncentruje pouze v jejich osobě, tak ve vztahu k neexistujícímu sourozenci nemohou být vedeni ke kompromisu, nemohou se s ním poměřit, nemají motivaci vyvíjet nějaké úsilí něčeho dosáhnout, protože to zkrátka není potřeba.
- A tento stav samozřejmě považují za přirozený. V pozdějším věku to okolí začne nazývat rozmazleností, což je vůči nim do jisté míry nespravedlivé, protože si nedokáží uvědomit, proč tomu tak je. Pro ně je to jen vžitý model chování, který považují za normální a snad i správný.
To vše je jistě možné dítě naučit mezi jeho vrstevníky, ale není to totéž |
|
