|
| Dalších 12900 anket | Vytrženo z diskuze: Keď ste boli malí, chodili ste pred Vianocami po byte ( dome) a hľadali darčeky? - Anketa 13115
- Ne, to bych se připravila o překvapení. Nicméně jednou při hře na schovávanou se mi stalo, že jsem nějaké dárečky omylem našla, no a od té doby jsem přestala věřit na Ježíška.
- Ani by mě to nenapadlo.
- Chodila, ale jen tak jeden max. dva roky.. nemám ráda překvapení, takže mi nevadilo, že jsem se o to připravila, ale potom mi to bylo vůči našim blbý.
- Jo, ale spíš jsem si chodila prohlížet to, co jsem věděla, že dostanu :D o žádný překvapení jsem se nikdy nepřipravila, nebo si to aspoň nepamatuju
- Takže když to najdete ve skříni, tak to není překvapení, ale zabalený pod stromečkem už jo? :-)
- 5. Dobrá otázka. Soudě dle mých pocitů - dárek rozbalený na štědrý večer s někým dalším u stromečku je zcela specifické "překvapení". Možná ani nejde tolik o překvapení, ale o ten kouzelný moment. Kdykolik bych tu samou věc dostala jindy, třeba druhý den, nebude už to takové, jako v tento okamžik. Je to taková hodina, kdy je všechno na světě jiné. Nevím, zda to tak vnímají všichni. Mě to zůstalo asi z dětství, kdy ty Štedré dny a večery byly opravdu nádherné.
- 6. Hezky napsané. Taky to tak mám.
- Nikdy, jednou jsem omylem nasla darek a musela jsem se mame priznat, jak me hryzalo svedomi. Miluju prekvapeni, vim, ze bych vydrzela nehledat a nepodivat se i kdyby to nekdo nechal u me v byte jen tak ledabyle skryty.
- 7. díky a jsem ráda, že to tak někdo vnímá
8. Přesně. I kdyby mi někdo řekl, sem do té skříňky prosím tě nelez, mám tam dárky, tak by ta skříňka byla prostě tabu, asi jako třeba cizí pošta nebo tak něco.
- 9.: Já jsem třeba žádný překvapení najít ani nechtěla, spíš jsem se bála, že takhle něco omylem objevím... ale byl |
|
